Kontaktujte nás:
Pro zobrazení všech kontaktů prosím klikněte
Švýcarsko (Švýcarská konfederace či Švýcarské spříseženství, něm. Schweizerische Eidgenossenschaft, Schweiz, fr. Confédération suisse, La Suisse, it. Confederazione Svizzera, Svizzera, rétorom. Confederaziun svizra, Svizra, lat. Confoederatio Helvetica, Helvetia) je vnitrozemní stát ležící ve střední Evropě.
Tato federace 26 kantonů má téměř 8 milionů obyvatel, z toho je více jak 1/5 cizinců. Švýcarsko je členem Rady Evropy, OSN, EFTA, OECD a WTO a součástí schengenského prostoru. Zároveň je jedinou zemí mimo EU v prostoru střední Evropy.
Ve Švýcarsku sídlí mnoho renomovaných vědeckých a výzkumných společností např. CERN pro jaderný výzkum, HFSJG (High Altitude Research Stations Jungfraujoch and Gornergrat) pro výzkum kosmického záření atd.
Švýcarsko leží mezi Bodamským a Ženevským jezerem, Horním a Alpským Rýnem, Jurou a jižními Alpami. Sousedí s Itálií, Francií, Německem, Rakouskem a s Lichtenštejnskem.
Moderní Švýcarsko vzniklo v první polovině 19. století na základě dohody o vytvoření „národa vzešlého z vůle“ – německy „Willensnation“.
Politickou, zákonodárnou ale i výkonnou moc na úrovni obcí, kantonů a konfederace představují občané, jimž jsou podřízeny i jejich parlamenty, někde nazývané radou – "občan je nejvyšším suverénem". V praxi je zvykem některá práva propůjčit reprezentantům. Jedná se ale vždy o propůjčení dočasné a záleží na spokojenosti občanů, jestli si tu či onu pravomoc nevrátí do svých výlučných kompetencí.
Zajímavostí je, že na spolkové úrovni bylo volební a hlasovací právo pro švýcarské ženy ustaveno až v únoru roku 1971. Na kantonální úrovni trvalo zrovnoprávnění žen ještě déle. V roce 1990 bylo hlasovací právo pro ženy zavedeno i v Appenzellu Innerrhodenu a to i přes odpor voličů (mužů) rozhodnutím nejvyššího soudu.
Švýcarsko je federací (románské úřední jazyky v názvu státu stále užívají historické označení konfederace) 26 autonomních kantonů. Každý z těchto celků má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet i ústavu, podobně jako je tomu ve spolkových zemích Německa nebo státech USA.
Švýcarsko již ve své ústavě přijaté v 19. století deklarovalo rovnoprávnost jazyků původně žijících obyvatel. Zákonem zaručené je právo na komunikaci se spolkovými úřady ve všech úředních jazycích, Švýcarsko má tedy čtyři úřední jazyky. Hojně rozšířeným jazykem je také angličtina.
Němčinou hovoří 63,7% obyvatel, je hlavním úředním jazykem na severu, ve středu a na východě Švýcarska a dále druhým úředním jazykem v kantonech Fribourg a Wallis. V německy mluvících částech se v běžném styku používá švýcarská němčina, jeden z alemánských dialektů.
Francouzštinou hovoří 20,4% obyvatel a je hlavním úředním jazykem v 6 kantonech (Fribourg, Jura, Neuchâtel, Vaud, Wallis, Ženeva) a druhým úředním jazykem kantonu Bern.
Italštinou hovoří 6,7% obyvatel, je hlavním úředním jazykem v kantonu Ticino a druhým úředním jazykem kantonu Graubünden.
Rétorománštinou hovoří 0,5% obyvatel Švýcarska. Rétorománština je třetím úředním jazykem kantonu Graubünden. O rétorománštině se někdy hovoří jako o poloúředním (polooficiálním) jazyce země. Právo na komunikaci se spolkovými úřady v tomto jazyce mají pouze lidé, pro něž je rétorománština jazykem mateřským.
Ve světě je Švýcarsko proslulé finančními službami, hodinářstvím, které vzniklo jako zimní zaměstnání zemědělců, vyhlášenými sýry a čokoládou, ale také tolerantní společností, vysokou úrovní služeb a překrásnou přírodou.
Turistika v Alpách je po rozvoji dopravya tím i dostupnosti hor významnou oblastí hospodářství Švýcarska. Zpočátku záležitost patřící bohaté aristokracii se v druhé polovině 20. století stala radostí dostupnou pro širokou skupinu návštěvníků.