Kontaktujte nás:
Pro zobrazení všech kontaktů prosím klikněte
Bohinj (německy Wochein) je alpské údolí a region v severozápadní části Slovinska, v Julských Alpách. Samotné údolí zahrnuje povodí Sávy Bohinjky, tj. Horní a Dolní Bohinjskou dolinu, Nomenjskou dolinu, Dolinu Ukanc a překrásné ledovcové Bohinjské jezero.
Region Bohinj však pokrývá mnohem větší oblast než jen Bohinjské údolí. Pohoří Dolní Bohinj představuje jeho jižní hranici, řeka Sáva a její kaňon mezi plošinami Jelovica a Pokljuka východní a Triglav, nejvyšší hora Slovinska, hranici severní.
Bohinjské jezero je největší slovinské stálé jezero, dlouhé je 4100 m, široké pak 1200 m, s největší hloubkou 45 m. Jezero je tektonicko- ledovcového původu.
Sáva Bohinjka (která splývá se Sávou Dolinkou do Sávy) začíná na soutoku řek Mostnica a Jezernica, druhá jmenovaná vytéká z jezera Bohinj. Mnoho menších potoků se naopak do jezera vlévá.
Největší z nich je Savica, její pramen a vodopád mají krasový původ. Při normálním stavu vody Savica vyvěrá v nadmořské výšce 836 m n.m. Velký vodopád padá do propasti hloubky přes 70 metrů. V nadmořské výšce 790 m n.m. je ještě jeden pramen, takzvaný Malý vodopád. Při velmi nízkém stavu vody Velký vodopád vyschne.
Mezi populární výletní destinace patří pramen potoka Bistrica a Grmečické vodopády, obdivovat však můžete také vodopády v korytu říčky Ribnice (těžko dostupné), vodopád Govic, vodopád Mostnice a vodopád Peračica (102 m).
Převážná část regionu Bohinj a její vysokohorský svět kompletně spadají do Triglavského národního parku (TNP). V Bohinji roste přes tisíc různých druhů rostlin. Patří do alpsko-apeninské flóry, jedné z nejbohatších v Evropě. Nachází se tu významné množství endemitů (živočich nebo rostlina vyskytující se v jediné oblasti na Zemi). Ze zástupců fauny patří k nejzajímavějším horský orel (planinski orel), divoký kohout a množství druhů kamzíků.
Existující historické nálezy dokazují, že údolí byla osídlena již v době bronzové. Díky relativní izolovanosti se zde vyvinul specifický dialekt, který je velmi odlišný od okolních. Neméně pozoruhodný je rozdíl mezi dialekty v samotných vnitřních údolích. Lidé žijí ve 24 obcích, největší z nich je Bohinjska Bistrica.
O Bohinji koluje mnoho legend a mýtů. Jedna z nich vypráví o tom, že když Bůh rozdělil zemi lidem, uvědomil si, že zapomněl na malou a tichou skupinu těch, kteří nepovykovali a nedožadovali se pozornosti jako ostatní. Protože byli tak skromní a trpěliví, přišlo mu jich líto. Proto se rozhodl věnovat jim nejkrásnější zemi ze všech, kterou si původně šetřil pro sebe. Od té doby „Boh-inj“ nese jeho jméno.
Region Bohinj je důležitým turistickým centrem, i přes velkou oblíbenost relativně klidnějším. V zimě se údolí stává centrem zimních sportů, v letním období milovníky vodních sportů (kajak na Sávě Dolince), turisty, horolezci a také rybáři.